Včelařská konference

Prepáčte, zabudol som napísať toto: sadeničky sa dajú získať aj odkopkami koreňov npr. v stržiach prípadne , jednoducho tam kde rastie. Obnažíme koreň vytrhneme zo zeme, a následne ho rozstriháme nožnicami na 5-7 cm časti a tie plytko vysadíme do pripravenej pôdy nr. dobré sú fóliovníky a po vyrastení presádzame na vhodné lokality.

Touto metódou v Maďarsku ale i u nás rozmnožovali vybrané typy piramidálneho vzrastu, ktorý bal byť vhodný na drevársky priemysel. Rástol vztýčene ako smrek. Tento piramidálny typ sa ojedinele vyskytuje ojedinele na niektorých miestach. Aj ja som ho našiel v okolí mojej včelnici.

"Touto metódou v Maďarsku ale i u nás rozmnožovali vybrané typy piramidálneho vzrastu, ktorý bal byť vhodný na drevársky priemysel. Rástol vztýčene ako smrek. Tento piramidálny typ sa ojedinele vyskytuje ojedinele na niektorých miestach. Aj ja som ho našiel v okolí mojej včelnici."

No, základní směr odklonu od smrkových monokultur k ekologicky výhodnějším smíšeným lesům až monokulturám s listnáči se už začíná rýsovat. Řekl bych, že pokud se tento směr prosadí, vznikne docela silná poptávka vyšlechtit spoustu listnatých druhů do takových pyramidálních tvarů. Dřevo spousty listnáčů bývá více způsoby kvalitnější než smrkové a taky dražší,jenom kvůli jeho pokroucení a rozvětvenosti je velmi malá plošná výtěžnost delších rovnějších kusů, většina produkce dřeva listnáčů tak končí jako palivové a výnostnost listnatých lesů z plochy je nyní znatelně menší než smrkových monokultur.
Takové vyšlechtěné klony, vedle akátu třeba javoru klenu, možná i lípy, třešně ptačí, javoru mléče, možná i vysoce vzrůstných jabloní a hrušní, kdyby se sadily plošně do lesů na produkci dřeva, to by byly lahůdky pro včelaře!

Výsadba smíšených lesů a přesněji listnatých smíšených lesů by byla rozhodně na místě. To co dnes vysazují majitelé lesů mě přivádí k přesvědčení, že lesy budou za několik desetiletí složeny ze smrku, borovice, dubu a buku. Dnes v lese ještě nějaká ta rozmanitost je, ale jen než na ně přijede řada s těžbou. A to už nebude otázka pouze včelařství, ale spíš toho, že dřevařské podniky nebudou v budoucnu mít výběr dřevin a tedy co prodávat. Ochuzují nejen přírodu, ale hlavně ty co přijdou po nich. Aleš

AM:
A to už nebude otázka pouze včelařství, ale spíš toho, že dřevařské podniky nebudou v budoucnu mít výběr dřevin a tedy co prodávat. Ochuzují nejen přírodu, ale hlavně ty co přijdou po nich. .....
-------------------
Nevím, jestli po tom dřevařské podniky touží - pokud nevyrábějí palivo a palety.
Povídal jeden starý hajný - celý život po mě chtělí abych sázel listnáče a těžil smrk. :-)

Karel

Já bych to tomu hajnému i věřil, smrk je nejprodávanější dřevina s nejširším využitím a zatím nejlevnější. Ale jen pro příklad. Sehnat na pile lípu je malý zázrak. Nebyla a není vysazována na těžbu. Takže když něco mají je to věc náhody. Lípa je dobrá pro včelaře na medování, řezbáře, modeláře, výrobu kuchyňských potřeb a samozřejmě rámky do úlu. A kdyby jí bylo víc a za dobrou cenu, našlo by se i další využití např. laťovky, spárovky, biodesky, bezpečné dřevo na hračky, protože se neštípe apod. Když je možnost ji koupit z pily tuzemskou lípu tak stojí 3 tis. m3. Ale většinou ta možnost není, takže lípa se nakupuje ve velkoskladu za 10 tis. m3 dřevo z dovozu. Podobně je na tom většina dřevin, kdy cena je přes dopravní, zpracující a prodejní firmy navyšována a tak se stává dřevo pro finálního zákazníka nedostupné. Aleš

"Výsadba smíšených lesů a přesněji listnatých smíšených lesů by byla rozhodně na místě. To co dnes vysazují majitelé lesů mě přivádí k přesvědčení, že lesy budou za několik desetiletí složeny ze smrku, borovice, dubu a buku. Dnes v lese ještě nějaká ta rozmanitost je, ale jen než na ně přijede řada s těžbou. A to už nebude otázka pouze včelařství, ale spíš toho, že dřevařské podniky nebudou v budoucnu mít výběr dřevin a tedy co prodávat. Ochuzují nejen přírodu, ale hlavně ty co přijdou po nich. Aleš"

U nás na suchších teplejších místech smrky nejdřív oslabilo opakované sucho a potom lesy pročesal kůrovec. Tady na severní Moravě by to měl být ten jakýsi severský. Smrkové monokultury 40 let staré vysázené za socíku i 15 let staré vysázené už soukromými majiteli odumíraly a jejich majitelé je povinně museli vytěžit na levné palivové dřevo, aby zničili kůrovnce. Trochu si přisadily i houby václavky.... Teď jsou u nás na těch místech holiny, cca 10 - 20 % rozlohy smrkových monokultur. Čekám poněkud se zvědavostí, co tam majitelé zasadí, ta nucená těžba byla místy hodně po kouskách....